domů napište mi

Jak na VaK

vodovody a kanalizace - víc než jen potrubí

Projekt Jak na VaK má za cíl přinášet vyvážený a objektivní právně-ekonomický a právně-technický pohled na právo vodovodů a kanalizací. Právo je intelektuální výzva, ne suchá summa paragrafů.

Zavede vláda nezávislého cenového regulátora?

Cenové právní předpisy

Pro obor vodovodů a kanalizací vláda v r. 2014 začala chystat zrušení stávající cenové regulace spočívající ve věcném usměrňování cenotvorby a na místo toho začala zvažovat zavedení cenového regulátora pod křídly nynějšího Energetického regulačního úřadu. Vláda o tom, co s cenovou (i necenovou) regulací vodárenství dál, rozhodla na základě materiálu, který ministerstvo průmyslu a obchodu předložilo koncem roku 2014. Ačkoliv myšlenka centrálního regulátora se nakonec v r. 2015 ve vládě neprosadila, namísto toho se nabraly další desítky nových úředníků na ministerstvo zemědělství - viz níže - v roce 2016 se znovu vynořila. Časopis Právní rádce v článku Vláda chce vytvořit "superúřad", který má regulovat energetiku, telekomunikace i vodu přinesl informaci o tom, že vláda přeci jen nakonec plánuje, že do cca pěti až šesti let vytvoří centrálního regulátora pro telekomunikace, energetiku a vodní hospodářství. Prvním krokem k tomuto počinu bylo to, že ministerstvo financí zadalo zpracování studie externím poradenským společnostem.

O nutnosti změny se ví dlouho

Jak se nápad na zavedení nezávislého cenového regulátora vyvíjel v čase? Že se s regulací oboru vodárenství něco zřejmě musí stát, se ví již delší dobu. Již v r. 2012 časopis Moderní obec informoval, že Evropská komise již nejméně rok hovoří o tom, že financování vodohospodářských projektů z evropských fondů v ČR po r. 2014 bude podmíněno ustanovením nezávislé regulační instituce pro vodohospodářský trh.

S prvním náznakem, že se chystá konkrétní řešení, přišla média na přelomu ledna a února 2014, např. web horkých zpráv Patria online, který uvádí »ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) chce do programového prohlášení vlády prosadit strategii pro zadržování vody v krajině. Součástí dokumentu by měl podle Brabce být mimo jiné i návrh na regulaci vodárenství.«

Podrobnější informaci 8. února 2014 přinesl ekonomický server ČTK. Podle ČTK »EK požaduje zřízení nezávislé regulační instituce už rok a půl. Česku vytýká, že tuzemský systém je nedostatečný. Regulace v současnosti spadá pod čtyři ministerstva - životního prostředí, zemědělství, financí a zdravotnictví. V České republice působí přes pět tisíc vlastníků a dva tisíce provozovatelů vodárenské infrastruktury. Přesun kompetencí na ERÚ už dříve navrhoval resort životního prostředí. Situaci měla řešit i koordinační skupina ministerských náměstků, po nástupu nové vlády však začíná debata znovu. Podle kritiků by ale nový úřad například snížil možnost měst rozhodovat o výši cen vodného a stočného.«

Vládní záměry

Že je to myšleno vážně, o pár dní později potvrdilo programové prohlášení vlády, kde se k tomu uvádí: »Vláda rozhodne o efektivním, jednotném a jednoduchém systému regulace v oblasti vodovodů a kanalizací, např. formou ustavení centrálního regulátora v této oblasti v rámci Energetického regulačního úřadu.«

Ačkoliv první zprávy citovaly ministra životního prostředí, předkladatelem materiálu »Návrh koncepčního řešení regulace cen ve vodárenství« se stal ministr průmyslu a obchodu ve spolupráci s ministry financí, zemědělství a životního prostředí. Návrh vychází ze 4 variant řešení:

  • Varianta č. 0 - zachování stávajícího stavu
  • Varianta č. 1 - zachování stávajícího stavu s vytvořením koordinačního subjektu
  • Varianta č. 2 – začlenění regulace cen vody do systému ERÚ
  • Varianta č. 3 - zřízení nového nezávislého regulačního úřadu

Varianty centrální cenové regulace se pochopitelně nesetkala s nadšením u těch, které by zasáhly nejvíc, u vodárenských subjektů, ať vlastníků či provozovatelských společností. Jejich profesní sdružení SOVAK ČR na tiskové konferenci 5. května 2014 učinilo prohlášení, v němž centrálního regulátora odmítá.

Vláda o materiálu dne 28. května 2014 rozhodla usnesením č. 417, jímž uložila tři úkoly:

  1. ministru průmyslu a obchodu rozpracovat ve spolupráci s 1. místopředsedou vlády pro ekonomiku a ministrem financí a ministry zemědělství a životního prostředí variantu 1 ... s cílem zachování stávajícího stavu se zřízením koordinačního subjektu a variantu 2 ... s cílem vzniku regulátora na platformě Energetického regulačního úřadu a předložit rozpracovaný materiál vládě k projednání do 30. listopadu 2014,
  2. ministru životního prostředí projednat ve spolupráci s ministryní pro místní rozvoj a ministrem zemědělství do 31. července 2014 s Evropskou komisí varianty určené k rozpracování s cílem získat předběžné stanovisko o slučitelnosti těchto variant s požadavky Evropské komise,
  3. ministru průmyslu a obchodu projednat rozpracovaný materiál v rámci připomínkového řízení se Svazem měst a obcí České republiky, Sdružením místních samospráv České republiky a sociálními partnery;

Mediální var

Nesouhlas vodárenských subjektů s vládním záměrem cenové regulace se stal zajímavý i pro média. Prvního května server Moderní obec přinesl popisnou informaci o podstatě návrhu a o důvodech nesouhlasu SOVAKu. Článek celý regulační problém zjednodušil do schématu soutěž nebo svoboda.

Den po usnesení vlády Deník píše o malé vodní válce o velké peníze. Na stránkách serveru Vodárenské dotace byl zveřejněn článek Mgr. Jana Tomana, advokáta pracujícího pro SOVAK a pro vodárenské společnosti ze skupiny Veolia, »Vodárenský regulátor – nutnost nebo další „trafika“?«, v němž autor zpochybňuje zavedení přímého cenového regulátora jak z hlediska finanční náročnosti jeho fungování (trh je značně rozdrobený, pohybuje se na něm několik tisíc vodárenských subjektů), tak i z hlediska obtížné splnitelnosti požadavku jeho politické nezávislosti. Závěrem Jan Toman uvádí, že »Evropská komise vytváří trvalý tlak na postupné změny v regulaci oboru vodovodů a kanalizací. Jejím zájmem je kontinuální práce na zlepšení podmínek fungování vodárenského trhu na několika frontách, které zahrnují od cenotvorby přes kvalitu služeb zákazníkům a zlepšení zákonného rámce až po zvýšení kvalifikace manažerů, prohloubení transparentnosti zakázek a depolitizaci rozhodovacích procesů na úrovni měst a obcí. K těmto mnoha požadavkům jí chybí jeden všeobjímající koordinační orgán, tedy jinými slovy transparentní komunikační partner, když tímto de facto není vyloučeno ani jakékoli stávající ministerstvo.«

Na shodném serveru byl také zveřejněn nedatovaný rozhovor s náměstkem ministra financí Ing. Tomášem Zídkem (z funkce odvolán dne 12. července 2013), který vyjádřil názor, že »ministerstvem financí uplatňovaná cenová regulace je dostatečná a vhodně přizpůsobena na naše specifické podmínky. Musíme si uvědomit, že komplexní regulace tohoto odvětví je postavena nejen na cenové regulaci a její kontrole prováděné (záměrně) z úrovně nezávislého průřezového rezortu, ale že technologickým pilířem vodárenství je především odvětvové ministerstvo zemědělství. Druhou úrovní problému je upozornění na potřebu vyššího stupně koordinace zúčastněných resortů, zastřešení základních postupů, zdůraznění nástrojů ke zvyšování kvality dodávek a efektivnosti fungování infrastrukturních sítí, zvyšování odbornosti zástupců měst a obcí ve vodárenských společnostech apod.«

Mediální bouře pokračovala i v dalších měsících. Dne 13. června server Vodárenství.cz publikoval článek Vodohospodáři nechtějí být pod dohledem ERÚ, podle nějž generální ředitel pražských vodáren namísto zavedení centrální cenové regulace navrhuje zřízení kontrolního orgánu nad kvalitou vody.

Server Vodárenství.cz dne 7. října 2014 v článku Papežštější než papež? napsal, že »zástupci Evropské komise označili na jednání s českou delegací otázku nastavení regulace vodohospodářství za čistě národní problém ČR.«

Petr Havel na webu České pozice dne 6. listopadu 2014 uveřejnil článek Mýty kolem regulace cen vody, v němž obvinil MŽP z toho, že dezinterpretuje požadavky Evropské komise, neboť ta »naši zemi k vytvoření nového regulátora nenutí, peníze na financování vodohospodářské infrastruktury na systém regulace pod ERÚ neváže a nemá ani problém s dlouhodobostí smluv mezi městy a obcemi – majiteli vodohospodářské infrastruktury – a provozovateli této infrastruktury, což jsou tuzemské i nadnárodní vodohospodářské společnosti.«

Reakce Ministerstva životního prostředí na sebe nenechala čekat déle jak den. Píše se v ní, že ministerstvo vždy zdůrazňovalo možnost jak pokračovat ve stávající cenové regulaci s dotační podmínkou úpravy nevýhodných provozovatelských smluv, tak i ve zřízení nezávislého cenového regulátora. Ministerstvo zdůraznilo, že Evropská komise upozorňuje na

  1. dlouhé provozní smlouvy,
  2. nepřiměřené zisky provozních společností,
  3. absenci cenových vzorců vedoucích k úsporám a vyšší efektivitě vodárenských společností a
  4. absenci výkonových parametrů při poskytování této veřejné služby.

Dohoda o partnerství

Dohoda o partnerství mezi EU a ČR, kvůli jejímuž plnění by se měl cenový regulátor zavést, byla schválena 26. srpna 2014. Problematiku vodovodů a kanalizací dohoda zmiňuje jen okrajově. Na str. 90 a 91 konstatuje, že významným rizikem pro kvalitu povrchových i podzemních vod jsou kromě vypouštěného znečištění z bodových zdrojů také znečištění z plošných (difuzních) zdrojů a staré ekologické zátěže (staré skládky odpadu, kontaminovaná území). Většina aglomerací má již díky plnění požadavků daných příslušnou evropskou legislativou napojení na kanalizaci zakončenou čistírnou odpadních vod, kritické je však napojení menších sídel, přetrvává problém v hl. m. Praha.

Následně jsou zmíněny tyto potřeby rozvoje:

  • Zlepšení kvality a dostupnosti pitné vody.
  • Snížení spotřeby vody pomocí omezení úniku vody z vodárenské sítě.
  • Snížení plošného znečištění vodních toků: snížení zatížení vod smyvem živin, pesticidů a ornice aplikací vhodných agrotechnických postupů redukujících dopady zemědělského hospodaření na kvalitu vod.
  • Zefektivnění nakládání s odpadními vodami.

Budoucí vývoj

Jak to dopadne, je těžké předjímat. Je zřejmé, že se vláda bude muset vypořádat s tím, že - na rozdíl od jiných zemí, kde je zaveden centrální regulátor - je český vodárenský trh fragmentován do tisíců subjektů. Což zřejmě ministerští úředníci ani politici zatím nechtěli ani vidět, ani slyšet.

Je zřejmé, že úředně schvalovat kalkulaci ceny pro každou jednotlivou vísku, která má svůj vlastní minivodovod a pidikanalizaci, by byl trochu drahý špás. Je proto dost možné, že tváří v tvář této realitě nakonec vláda třeba svůj nápad úplně zavrhne. Nebo aby nemusela přiznat svůj omyl, jej aspoň modifikuje - pro větší vlastníky zavede schvalování ceny regulátorem (např. pro Prahu a krajská města, severní Čechy a severní Moravu, možná i pro vodárenské vlastníky okresního formátu), přičemž pro menší vlastníky ponechá dosavadní režim interního schvalování kalkulace, byť jej třeba nějak upraví.

V plánu nelegislativních úkolů vlády České republiky na 2. pololetí 2014 je uvedeno, že zainteresovaná ministerstva mají vládní úkol Regulace cen ve vodárenství splnit do listopadu. Ovšem listopad či prosinec 2014, ani začátek ledna 2015 nic nového nepřinesl, vláda tento materiál na programu svého jednání zatím nemá.

Nejnovější informaci o této záležitosti dne 29. prosince 2014 přinesl portál nase-voda.cz, který v článku MPO zřejmě ustoupí od návrhu svěřit regulaci cen vody ERÚ přinesl zprávu o tom, že ministerstvo průmyslu a obchodu změnilo názor a bude navrhovat zachování stávajícího systému regulace s drobnými vylepšeními. Definitivní materiál by měl být vládě předložen do konce ledna 2015.

Informaci o změně názoru MPO dne 4. ledna 2015 potvrzuje i server idnes.cz. Odmyslíme-li si plno balastu a několikero zjevně pomýlených informací, v článku Hlídač vodáren nebude, stížnosti zpracuje Ministerstvo zemědělství se můžeme dozvědět, že ministerstvo průmyslu a obchodu do meziresortního připomínkového řízení údajně poslalo dokument, který myšlenku centrálního regulátora opouští s tím, že ministerstvo zemědělství má zajistit, aby zákazníci věděli, na koho se mohou obracet se stížnostmi na vodárny. Má být zřízeno jednotné místo pro pomoc při vyřizování stížností, námětů a žádostí o vysvětlení (dikce jak z vyhlášky č. 150/1958 ú.l. o vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících). Stát chce navíc nově vodárny vzájemně porovnávat podle jednotlivých ukazatelů, počínaje ekonomickou efektivitou a konče zákaznickým servisem.

Co je v novém vládním materiálu?

Na stránkách Hospodářské komory je uveřejněn materiál ministerstva průmyslu a obchodu, z nějž výše zmíněné články zřejmě vycházely. Z předkládací zprávy vyplývá, že Evropská komise na jednání dne 28. srpna 2014 prohlásila, že jak konkrétně bude regulace oboru VaK v Čechách provedena, je věcí české vlády, pro Evropskou komisi je podstatný výsledek, aby systém fungoval. Dne 16. října 2014 proběhlo jednání zástupců Ministerstva pro místní rozvoj, Úřadu vlády, Svazu měst a obcí České republiky, Asociace samostatných odborů České republiky, Českomoravské konfederace odborových svazů, Sdružení místních samospráv České republiky a Sdružení oboru vodovodů a kanalizací České republiky. Zúčastnění prodebatovali obě varianty, tj. modifikovat stávající stav nebo cenovou regulaci nesvěřovat do rukou ERÚ.

Předkladatel vládě doporučuje »schválit variantu č. 1 a uložit její realizaci včetně plnění dalších souvisejících úkolů, které jsou uvedeny v příloze usnesení vlády a též v části třetí materiálu. Plněním stanovených úkolů se zajistí zvýšení transparentnosti regulace cen vody, dlouhodobá udržitelnost sektoru vodovodů a kanalizací a zlepšení ochrany spotřebitelů.« Seznam úkolů je zde:

Název úkolu Termín Gestor Spolupráce s
Vypracování návrhu na ustavení a institucionální zabezpečení koordinačního subjektu k posílení regulačních mechanismů oboru VaK včetně stanovení věcné náplně regulačních aktivit tohoto subjektu a předložit tento návrh vládě ke schválení duben 2015 MZe MF, MŽP, MPO, Úřad vlády ČR, SMO ČR, SMS ČR, ČMKOS, ASO ČR, ERÚ
Vypracování podrobného návrhu na personální posílení MZe a MF na zajištění úkolů definovaných ve variantě 1 září 2015 MZe, MF
Vypracování vzorových smluv pro různé typy provozovatelských společností a jejich zveřejnění prosinec 2015 MZe MŽP, SOVAK ČR, SMO ČR, SMS ČR
Zpracování metodiky benchmarkingu pro obor vodovodů a kanalizací prosinec 2015 MZe MF, MŽP, MPO, SOVAK ČR
Sjednocení dat majetkové a provozní evidence pro účely benchmarkingu, zefektivnění elektronického vyhodnocování prosinec 2015 MZe SMO ČR, SMS ČR, SOVAK ČR
Zavedení povinnosti hlásit a zveřejňovat přehled prostředků pro realizaci plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací prosinec 2015 MZe MF, MŽP
Zpracování analýzy sociální únosnosti aktuálních reálných cen vodného a stočného a jejich dopady na výdaje jednotlivých skupin domácností, včetně návrhu úpravy způsobu kalkulace vodného a stočného dle cenového výměru prosinec 2015 MPSV MF, MZe
Zpracování koncepce rozvoje oboru vodovodů a kanalizací červen 2016 MZe SMO ČR, SMS ČR, SOVAK ČR, ERÚ
Zpracování Studie proveditelnosti záměru na vytvoření národního regulačního úřadu České republiky pro síťová odvětví v horizontu 5 – 6 let včetně analýzy zkušeností z členských států EU, kde jsou tyto úřady zřízeny únor 2017 Úřad vlády MZe, MF, MD, MPO, MŽP, ERÚ

Varianta č. 1 povede k ustanovení nového odboru MZe s dvěma odděleními (odd. vyřizování stížností, kontroly a koordinace regulace a odd. benchmarkingu)o celkovém počtu 15 nových úředníků. Jako doplnění by mohl být jmenován koordinační subjekt, který by měl členy nominované ze zástupců regulujících ministerstev, Svazu měst a obcí, sociálních partnerů, Sdružení oboru vodovodů a kanalizací a ERÚ. Dále by došlo k převedení dosavadních kompetencí v cenové kontrole ze Specializovaného finančního úřadu na Ministerstvo financí se současným posílením počtu cenových kontrolních pracovníků o 18 osob.

Varianta č. 2 by byla na lidské zdroje o něco málo nákladnější, neboť předpokládá posílení ERÚ o 40 nových úředníků, celkově by tato varianta stála cca 45 milionů Kč (v prvním roce, v dalších letech o milion či dva méně).

Ať bude zvolena ta či ona varianta regulace, předkladatelé došli k závěru, že bude nezbytné zabezpečit tyto činnosti:

  • Benchmarking a cenová regulace
  • Udělování a odejímání licencí pro provozování VaK
  • Stanovování kvalitativních parametrů poskytovaných služeb
  • Účinná ochrana spotřebitele včetně řešení sporů mezi subjekty na trhu
  • Zveřejňování informace o stavu, obnově a financování VaK včetně dat o benchmarkingu za jednotlivé vlastníky VaK
  • Důsledná kontrola, sankcionování deliktů a ukládání nápravných opatření

Výsledkem reformy by tedy mělo být zřízení koordinačního subjektu pro obor VaK a neprodlené zajištění a kontrola vytváření rezerv na obnovu vodovodů a kanalizací.

Rozhodnutí vlády

Vláda na svém zasedání dne 9. února 2015 schválila návrh koncepčního řešení regulace ve vodárenství, a to variantu č. 1. Současně s tím uložila předložit zprávu o splnění všech úkolů do 31. ledna 2016.

Prvním věcným úkolem je zpracovat návrh na ustavení meziresortního koordinačního subjektu. Ministerstvo zemědělství proto zpracovalo materiál Ustavení koordinačního subjektu k posílení regulace ve vodárenství. Ministerstvo zemědělství navrhuje zřídit Výbor pro koordinaci regulace oboru vodovodů a kanalizací (Výbor VaK), jehož členy by kromě MZe nominovaly také ministerstva financí, životního prostředí, průmyslu a obchodu, úřad vlády, Hospodářská komora, Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv, Českomoravská konfederace odborových svazů, Asociace samostatných odborů, Energetický regulační úřad a Český statistický úřad. Pozoruhodné je, že chybí reprezentace ze strany profesionálů v oboru vodovodů a kanalizací, např. Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR nebo některých z velkých provozovatelů.

Hlavním cílem Výboru VaK má být

  • zvýšení transparentnosti regulace cen pro vodné a stočné,
  • dlouhodobá udržitelnost sektoru vodovodů a kanalizací a
  • zlepšení ochrany spotřebitelů při zachování sociálně únosné ceny pro vodné a stočné.

Výbor VaK má být partnerem jednotlivým subjektům regulace, kterým bude adresovat svá doporučení a bude dohlížet nad jejich naplňováním. Zároveň bude Výbor VaK na svých jednáních projednávat plnění jednotlivých úkolů podle usnesení vlády.

Ke dni 15. března 2015 byl na ministerstvu zemědělství v rámci úseku vodního hospodářství zřízen odbor dozoru a regulace vodárenství a jeho dvě oddělení, oddělení analytické a benchmarkingu a oddělení stížností, kontroly a regulace. V náplni práce odboru bude desatero úkolů:

  1. Zvýšení dohledu nad předáváním informací z oblasti vodovodů a kanalizací získávaných od cca 5 900 vlastníků a 2 500 provozovatelů infrastruktury.
  2. Rozvoj a využívání elektronických aplikací pro kontrolu a vyhodnocování databází s údaji o majetcích, cenách a vydaných povoleních.
  3. Hodnocení efektivity výkonnosti a definování a uplatnění výkonnostních ukazatelů provozování infrastruktury.
  4. Rozšíření cílené kontroly v případech, kdy je zjištěn výrazný odklon od základních standardních parametrů.
  5. Posílení analytické činnosti a „benchmarkingu“ vodárenských společností a jeho průběžné uplatňování v praxi.
  6. Centralizované vyřizování stížností odběratelů a dalších subjektů a případná distribuce dalším subjektům regulace k vysvětlení a vyřízení (koordinační role).
  7. Sestavování každoroční zprávy do ročenky vodovodů a kanalizací o provedených kontrolách, jejich výsledcích a o uplatňování benchmarkingu.
  8. Spolupráce na zpracování koncepce rozvoje oboru vodovodů a kanalizací.
  9. Hodnocení využití zdrojů vody ve vztahu k jejím potřebám včetně období extrémního počasí (sucho) s ekonomickými důsledky.
  10. Zajišťování dostatečné ochrany spotřebitele.

Karty jsou tedy rozdány, uvidíme, co bude dál.

21. listopadu 2014, poslední aktualizace 15. dubna 2015
Podpořte projekt Jak na VaK. Stačí poslat dotaz. Stačí o něm říci kolegovi či známému.