domů napište mi

Jak na VaK

vodovody a kanalizace - víc než jen potrubí

Projekt Jak na VaK má za cíl přinášet vyvážený a objektivní právně-ekonomický a právně-technický pohled na právo vodovodů a kanalizací. Právo je intelektuální výzva, ne suchá summa paragrafů.

Velká novela stavebního zákona

Přinese další reforma stavebního práva tolik potřebné urychlení výstavby technické infrastruktury?

Dne 1. ledna 2018 vstoupila v účinnost rozsáhlá sada zásadních změn stavebního práva, která upravuje celkem 45 zákonů. Reforma stavebního práva je obsažena v zákonu 225/2017 Sb. Novela mění mj. stavební zákon (326 změn), zákon o posuzování vlivů na životní prostředí (17 změn), vodní zákon (13 změn) a zákon o vodovodech a kanalizacích (2 změny). Co hlavního tato novela konkrétně přináší?

Tento článek pojednává o výsledné podobě legislativního snažení. Původní verzi článku z doby, kdy byla novela teprve chystána, lze najít zde.

Společné povolení

Zásadní novinkou velké novely stavebního zákona je tzv. společné povolení (odbornou veřejností též zvané koordinované). Jedná se o další variantu, jak v řízeních postupovat, záleží na investorovi, zda se pro společné povolení rozhodne nebo ne.

Společné povolení totiž může zahrnovat jak proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), tak i územní rozhodnutí a stavební povolení.

Dochází k integraci všech těchto řízení do jednoho. To znamená, že účastníkem budou všichni účastníci dílčích řízení, dochází k integraci kritérií posuzování a požadavků na žádost a na dokumentaci k ní přikládanou, tzn. žadatel (investor) musí stavebnímu úřadu předložit jak dokumentaci pro proces EIA, tak i dokumentaci pro vydání společného povolení.

V rámci řízení o vydání společného povolení se budou řešit soubory staveb, které by se jinak řešily třeba i ve více řízeních, např. vedených u obecného a specializovaného stavebního úřadu. Tedy celý soubor různorodých staveb bude řešen v jednom řízení u jednoho úřadu, přičemž bude určující režim hlavní stavby.

Zákon proto nově definuje pojem soubor staveb, jímž jsou vzájemně související stavby, jejichž výstavba se uskutečňuje jedním stavebním záměrem na souvislém území nebo ke společnému účelu.

Pro věcnou a místní příslušnost stavebního úřadu bude rozhodující příslušnost k povolení hlavní stavby, což je stavba, která určuje účel výstavby souboru staveb. Vedlejší stavby tedy budou povolovány spolu s hlavní stavbou v jednom řízení. Vedlejší stavba je stavba podmiňující nebo doplňková, která se stavbou hlavní svým účelem nebo umístěním souvisí a která zabezpečuje uživatelnost stavby hlavní nebo doplňuje základní účel stavby hlavní.

Např. hlavní stavbou bude tovární hala, vedlejší stavbou bude vrátnice, příjezdová cesta, železniční vlečka, manipulační plocha, vodovod, kanalizace, hráz k ochraně areálu před povodněmi apod., ve společném řízení se též bude řešit kácení stromů a náhradní výsadba.

Společné řízení neznamená, že ostatní úřady by byly mimo hru. Stanou se z nich tzv. dotčené orgány a budou k záměru vydávat závazná stanoviska. Jejich obsah stavební úřad, který společné řízení povede, zjednodušeně řečeno »přenese« do svého rozhodnutí. Hlavní výhodou pro žadatele bude to, že závazná stanoviska si stavební úřad obstará sám a že proti obsahu závazných stanovisek nebude možné brojit samostatně. Čili jednotlivé dílčí správní akty, dosud ve formě samostatných správních rozhodnutí, nebude možné napadat samostatnými odvoláními a posléze i samostatnými správními žalobami a tím celé řízení drobit a atomizovat.

V rámci společného povolení se budou řešit také zábory veřejných prostranství, kácení stromů a další podobné záležitosti. V rozhodnutí vydaném ve společném řízení bude každá jednotlivá stavba, resp. každé jednotlivé dosavadní samostatné rozhodnutí reprezentováno samostatným výrokem.

Přehled stavebních úřadů

Tabulka obsahuje přehled, které stavební úřady povolují který druh staveb. Při společném řízení bude, jak již zmíněno, nově rozhodovat ten úřad, který je příslušný k povolení hlavní stavby.

Příslušnost stavebních úřadů
stavbavěcně příslušný stavební úřaddruh stavebního úřadu
obecnáobecný stavební úřadobecný stavební úřad
dráhadrážní úřadspeciální stavební úřad
pozemní komunikacesilniční správní úřad - ORP, krajský úřad, Ministerstvo dopravyspeciální stavební úřad
vodnívodoprávní úřad - ORP, krajský úřadspeciální stavební úřad
leteckéÚřad pro civilní letectvíspeciální stavební úřad
energetickéministerstvo průmyslu a obchodujiný stavební úřad

Podle optimistů společné povolení bude znamenat zásadní urychlení projektů, nicméně skeptici se domnívají, že požadavky na podrobnost předkládané dokumentace povede jen k tomu, že investoři velkých staveb budou chtít slučovat nanejvýše jen proces EIA a územní řízení, přičemž následné stavební povolení budou řešit zvlášť z důvodu zapracování požadavků na stavbu, které vyplynou z EIA a z územního řízení.

Druhy řízení

Jaké druhy řízení, resp. jejich kombinace tedy nyní stavební zákon nabízí? Nabízí se vlastně až šest variant, jak se k souboru hlavních a vedlejších staveb, které vyžadují posouzení v rámci procesu EIA, postavit. Pro přehlednost tuto záležitost shrňme opět do tabulky.

Povolovací režimy
EIAúzemní řízenístavební řízenívedlejší stavby
zvlášťzvlášťzvlášťzvlášť
zvlášťspolečnězvlášť
zvlášťspolečně
společnězvlášťzvlášť
společnězvlášť
vše společně

Souhlas vlastníka pozemku k umístění a provedení záměru cizího investora

Stavební zákon v nově doplněném ust. § 184a velmi pečlivě popisuje, jakým způsobem musí investor stavebnímu úřadu prokázat, že má právní důvod k užívání pozemku dotčeného svým záměrem, nevyplývá-li toto právo z toho, že investor je

  1. vlastníkem pozemku,
  2. oprávněným z věcného břemene (pro inženýrské sítě či cesty),
  3. či z práva stavby (což je obdoba věcného břemene pro stavby jiné než inženýrské sítě a cesty, ale je sjednatelná jen na dobu max. 99 let).

Souhlas vlastníka pozemku s navrhovaným stavebním záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu dokumentace, nebo projektové dokumentace. Nově tedy nebude nezbytné (ba ani možné) stavebnímu úřadu předkládat nájemní smlouvu, nebo smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení práva stavby apod. Znamená to, že souhlas jménem vlastníka pozemku bude moci snadno vyjádřit i osoba, která k tomu není oprávněná, např. nikoliv jednatel či člen představenstva, nýbrž technik správy majetku. To by v případě velkých vlastníků, zejm. veřejnoprávních, mohlo přinášet problémy.

Souhlas vlastníka pozemku nebude investor muset dokládat v případě, že pro jeho stavební záměr bude možné pozemek vyvlastnit (vlastnické právo nuceně odejmout, nebo omezit věcným břemenem).

Nepodstatné odchylky od stavebního povolení

Aby se v průběhu výstavby investor mohl odchýlit od ověřené dokumentace nebo ověřené projektové dokumentace, musí nejprve požádat o povolení změny. Nicméně pokud změna stavby spočívá v nepodstatných odchylkách, kdy

  1. se nemění půdorysný ani výškový rozsah stavby,
  2. nezasahuje se do nosných konstrukcí stavby,
  3. nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby,
  4. změna nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí,
  5. její provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby a
  6. nejde o změnu stavby, která je kulturní památkou,
  7. potom může stavební úřad stavebníkovi na základě žádosti obsahující popis navrhovaných nepodstatných odchylek sdělit, že změnu projedná při vydání kolaudačního souhlasu nebo kolaudačního rozhodnutí. Podmínkou ovšem je, že se změna nedotýká práv ostatních účastníků stavebního řízení, podmínek územního rozhodnutí, veřejných zájmů chráněných jinými právními předpisy nebo v případě, kdy příslušný dotčený orgán písemně se změnou souhlasí. Nebude-li záměr stanovené podmínky splňovat, vyzve stavební úřad stavebníka k doplnění podkladů a žádost projedná standardním postupem.

Návrat pojmu kolaudace

Do stavebního zákona se vrací zpět pojmy »kolaudace«, »kolaudační řízení« a »kolaudační rozhodnutí«. Výčet staveb, které vyžadují kolaudaci, tedy vydání kolaudačního souhlasu, zůstal totožný. Zkracuje se lhůta pro konání závěrečné kontrolní prohlídky stavby, namísto do 60 dnů ode dne doručení žádosti o vydání kolaudačního souhlasu musí být vykonána již do 45 dnů.

Nebudou-li splněny podmínky pro vydání kolaudačního souhlasu, věc stavební úřad usnesením »překlopí« do kolaudačního řízení a na jeho konci bude vydáno rozhodnutí o tom, že se stavba kolauduje (tj. schvaluje k užívání), nebo že se žádost zamítá. Další možností je, že v kolaudačním rozhodnutí stavební úřad může stanovit podmínky pro odstranění drobných nedostatků skutečného provedení stavby zjištěných při kolaudačním řízení a určit přiměřenou lhůtu k jejich odstranění. Může tak učinit pouze v případě, že jde o nedostatky, které neohrožují život a veřejné zdraví, život nebo zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí a nebrání ve svém souhrnu řádnému a nerušenému užívání stavby k určenému účelu.

Zahájení užívání dokončené stavby nově již nebude oznamováno, buď bude zahájeno užívání stavby bez jakékoliv informace stavebnímu úřadu, nebo až na základě kolaudace stavebním úřadem. Nově je upraven okamžik právních účinků kolaudačního souhlasu, čili od kdy lze zahájit užívání stavby, a to dnem doručení kolaudačního souhlasu stavebníkovi. V případě kolaudačního rozhodnutí bude rozhodující datum vykonatelnosti, které obvykle bude spadat v jedno s datem právní moci.

Pro připomenutí lze uvést, že i nadále platí, že jde-li o stavbu technické nebo dopravní infrastruktury, k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu předloží stavebník také dokumentaci geodetické části skutečného provedení stavby, pokud je stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí nebo její výstavbou dochází k rozdělení pozemku, doloží stavebník též geometrický plán a pokud se stavba nachází na území obce, která vede technickou mapu obce a pro účely jejího vedení vydala obecně závaznou vyhlášku, stavebník rovněž doloží doklad o tom, že příslušnému obecnímu úřadu byly ohlášeny a doloženy změny týkající se obsahu technické mapy obce.

Změna trvání dočasné stavby

Změna doby trvání dočasné stavby a změna dočasné stavby na stavbu trvalou se projedná podle pravidel pro změnu užívání stavby. Tím se ovšem podle § 506 odst. 1 občanského zákoníku z této stavby, dosud právně samostatné (např. v majetku nájemce pozemku), zpravidla stane součást pozemku (výjimku mají stavby vybudované v rámci práva stavby podle § 1240 a násl. občanského zákoníku. Z toho důvodu stavební zákon požaduje, aby k žádosti o změnu doby trvání stavby byl připojen nejen souhlas vlastníka této stavby, ale také souhlas vlastníka pozemku, na němž stavba stojí.

Vodohospodářské změny

Novela stavebního zákona zavádí několik změn velmi užitečných pro obor vodovodů a kanalizací. První takovou změnou je možnost účelové komunikace a přípojky na inženýrské sítě umisťovat také mimo zastavěné území.

Druhou, významnou změnou je to, že pro výměnu vedení technické infrastruktury bez rozhodnutí o umístění stavby či územního souhlasu už nebude platit pravidlo zachování trasy. Toto pravidlo při přísném výkladu stavebního zákona vlastně vyžadovalo uložení nové sítě do zcela shodného místa, v němž dosud ležela stará síť, tedy de facto nejprve staré vedení odstranit a místo něj poté položit nové vedení, což je v praxi nepředstavitelné. Nově bude možné novou síť uložit např. vedle staré sítě nebo nad ni, podstatné bude jen to, zda bude nové vedení ležet uvnitř ochranného pásma starého. Výjimkou bude případ vyžadující posouzení dopadů záměru na životní prostředí (EIA), takovýto záměr bude i nadále vyžadovat rozhodnutí o umístění stavby.

Pochopitelně se stavební zákon nezajímá o soukromoprávní aspekt změny trasy, zda uložením v novém koridoru nedochází k protiprávnímu překročení rozsahu věcného břemene. Jedná-li se o věcné břemeno z titulu § 59a vodního zákona, sluší se připomenout, že toto břemeno má rozsah pouze v půdorysu dosavadního vodního díla, tedy by bylo např. při položení nového vedení vedle starého nezbytně nutné na nové vedení sjednat služebnost inženýrské sítě.

V případě podzemních staveb technické infrastruktury nově platí, že s ohledem na jejich rozsah a charakter může stavební úřad upustit od závěrečné kontrolní prohlídky a vydat kolaudační souhlas na základě předložených dokladů. Upustí-li stavební úřad od konání závěrečné kontrolní prohlídky a jsou-li splněny ostatní podmínky pro kolaudaci, stavební úřad vydá kolaudační souhlas ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení žádosti o vydání kolaudačního souhlasu.

Kromě stavebního zákona také došlo ke změnám ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., kde přibyla celá řada nových příloh, pročež u stávajících došlo k přečíslování, např. příloha s náležitostmi stavebního deníku již má třetí číslo. Vyhláška nově upravuje rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění liniové stavby technické infrastruktury včetně souvisejících technologických objektů (v příloze č. 2) a rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení liniové stavby technické infrastruktury včetně souvisejících technologických objektů (v příloze č. 9). Stávající dokumentace, resp. projektová dokumentace zpracovaná před r. 2018 bude použitelná až do konce r. 2019.

Oproti původnímu stanovisku ministerstvo zemědělství sice neuhájilo, aby k vydávání společných povolení k vodním dílům byly příslušné výhradně vodoprávními úřady, nicméně uhájilo alespoň to, že povolení k nakládání s vodami nebude vydáváno jako součást společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje. Toto povolení bude i nadále vydáváno vodoprávním úřadem jako podklad pro společné územní a stavební řízení a pozbude platnosti, jestliže do 3 let ode dne, kdy nabylo právní moci, nenabude právní moci společné povolení. V případě, že příslušný stavební úřad pro společné řízení bude součástí téhož městského úřadu jako vodoprávní úřad (tj. úřadu obce s rozšířenou působností), potom může společné řízení proběhnout a povolení k nakládání s vodami bude součástí společného povolení.

Důležitou novinkou pro nové vodovody a kanalizace sloužící veřejné potřebě je, že předložení povolení k jejich provozování se nebude přikládat k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu na základě podmínky ve stavebním povolení, nýbrž že předmětné povolení k provozování přiloží žadatel ke kolaudační žádosti sám od sebe, tedy i kdyby vodoprávní úřad tuto podmínku do stavebního povolení neuvedl.

Integrované povolení může být vydáno jak před, tak i po vydání společného povolení, záleží na žadateli. Nicméně práva a povinnosti vyplývající ze stavebního povolení, nebo společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, lze vykonávat nejdříve ode dne právní moci integrovaného povolení.

Stavba vodního díla umisťovaná v plochách a koridorech vymezených v platné politice územního rozvoje (tj. územní plán státu) a stavby s ní související se umisťují a povolují podle zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací. Jednou z důležitých novinek povolovacího procesu těchto staveb je mj. to, že po dobu vyvlastňovacího řízení neběží lhůty platnosti stavebního povolení a že soud musí žalobu proti správnímu rozhodnutí vypořádat ve všech jejích bodech (tj. nemůže najít první důvod pro zrušení rozhodnutí a zbývající žalobní důvody nechat být).

Územně plánovací dokumentace v digitálním hávu

Územně plánovací dokumentace vč. aktualizací bude muset být ve strojově čitelném formátu, kraje a obce budou povinny zveřejnit je v tomto formátu do 30. června 2018. Totéž datum platí i pro zveřejnění územní studie, urbanistické studie, územního generelu a územní studie jejich pořizovatelem. Grafická část údajů o území, resp. o dopravní a technické infrastruktuře se poskytuje ve v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální, a to ve vektorové formě.

Oprávněný investor

Vlastník, správce nebo provozovatel veřejné dopravní nebo technické infrastruktury (oprávněný investor) je oprávněn požadovat, aby byl o úkonech správního orgánu při projednávání návrhů zásad územního rozvoje, územního plánu nebo regulačního plánu vyrozuměn jednotlivě. Krajský úřad vede seznam těchto osob. Zápis do seznamu platí pět let, změny je nutné oznamovat neprodleně.

Zásady územního rozvoje a územní plán

Novela upřesňuje, že územní plán (tj. územní plán pro území obce) musí být v souladu se zásadami územního rozvoje (cosi jako územní plán s působností pro území kraje), a to i kdyby byly zásady vydány později. Podobný vztah nově platí i pro zásady územního rozvoje a pro politiku územního rozvoje (cosi jako územní plán s působností pro celý stát). V takovém případě musí obec svůj územní plán bez zbytečného odkladu uvést do souladu s těmito dokumenty. Pokud by územní plán znemožňoval realizaci záměru obsaženého v politice územního rozvoje či v zásadách územního rozvoje, v tomto rozsahu se územní plán nepoužije a nelze podle něj v tomto rozsahu rozhodovat.

Novela zavádí zjednodušený proces změny zásad územního rozvoje a územního plánu. Pokud změny zásad územního rozvoje, územního nebo regulačního plánu nebudou vyžadovat zpracování variant, zavádí se zjednodušená procedura projednání navržených změn.

Při jakékoliv změně zásad územního rozvoje i územního plánu bude nezbytné nejen zpracovat dokumentaci této změny, nově však také tuto změnu zapracovat do stávajícího znění tohoto dokumentu, tedy bude nezbytné vedle dokumentace změny zpracovat a vydat také konsolidované znění tohoto dokumentu, což bude podmínka účinnosti schválené změny. Tím pro uživatele těchto dokumentů odpadne nutnost procházet původní verzi dokumentu a též i jejich všechny dodatky, postačí nahlédnout jen do konsolidovaného znění.

Doplnění správního řádu

V souvislosti s novelou stavebního zákona došlo i k menším změnám ve správním řádu. Jednak došlo k doplnění pravidel pro vydávání závazných stanovisek. Závazné stanovisko obsahuje závaznou část a odůvodnění. V závazné části dotčený orgán uvede řešení otázky, ustanovení zákona, které zmocňuje k jeho vydání a další ustanovení právních předpisů, na kterých je obsah závazné části založen. V odůvodnění uvede důvody, o které se opírá obsah závazné části závazného stanoviska, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, na kterých je obsah závazné části založen. Tyto náležitosti pochopitelně nebudou muset obsahovat závazná stanoviska vydaná před r. 2018.

Dále se zkracuje lhůta pro zahájení přezkumného řízení opatření obecné povahy, např. územního plánu nebo omezení odběru vody z vodovodu podle § 15 zákona o vodovodech a kanalizacích, ze tří let na dobu jednoho roku. Toto zkrácení se týká také již vydaných opatření obecné povahy, neuplyne-li původní tříletá lhůta dříve.

16. února 2018, upraveno 30. dubna 2018
Podpořte projekt Jak na VaK. Stačí poslat dotaz. Stačí o něm říci kolegovi či známému.