domů napište mi

Jak na VaK

vodovody a kanalizace - víc než jen potrubí

Projekt Jak na VaK má za cíl přinášet vyvážený a objektivní právně-ekonomický a právně-technický pohled na právo vodovodů a kanalizací. Právo je intelektuální výzva, ne suchá summa paragrafů.

Změny v novém občanském zákoníku

Základní předpis soukromého práva doznal pro vodárenství významných změn

Parlamentem prošla první novela občanského zákoníku. Byla vyhlášena coby zákon č. 460/2016 Sb..

Novela a vstoupila v účinnost postupně, malá část je účinná 30. prosince 2016, tj. vyhlášením (netýká se vodárenství), další část 28. února 2017 a poslední část až 1. ledna 2018. Co hlavního tato novela pro vodárenství konkrétně přináší?

Tento článek pojednává o výsledné podobě legislativního snažení. Původní verzi článku z doby, kdy byla novela teprve chystána, lze najít zde.

Novela přinesla tyto změny, účinné od 28. února 2017:

  1. Úprava podmínek zaměstnávání osob starších 15 let; pracovní poměr bude možné sjednat s účinností ode dne skončení povinné školní docházky.
  2. Omezení svéprávnosti bude možné až na dobu pěti let; při prodlužování bude soud moci vyjít jen z aktuální lékařské zprávy, že původní duševní stav se nezměnil.
  3. Zrušení požadavku plné moci ve formě veřejné listiny k právním jednáním, které mají předepsánu formu veřejné listiny (tj. notářský zápis - zejm. změna stanov, společenské smlouvy apod.); nově postačí písemná plná moc s úředně ověřeným podpisem zmocnitele (toho, kdo plnou moc dává).
  4. Mění se definice inženýrských sítí. Více se tomuto tématu věnujme níže.
  5. Nabývá-li manžel za trvání manželství obchodní podíl v obchodní korporaci způsobem nezakládajícím jeho výlučné vlastnictví, stává se druhý manžel oprávněným pouze z majetkové hodnoty podílu (ta je součástí společného jmění), ale není tím založena jeho účast v dotčené obchodní korporaci (v bytových družstvech však ano).

Novela přinesla tyto změny, účinné od 1. ledna 2018:

  1. Obnovuje se předkupní právo spoluvlastníků nemovitých věcí při úplatných i bezúplatných převodech podílu. Více se tomuto tématu věnujme níže.
  2. Zavedení evidence svěřenských fondů, a to v podobném formátu jako je veden rejstřík spolků či obchodní rejstřík.

Průběh přijímání novely nového občanského zákoníku můžete sledovat na internetových stránkách Poslanecké sněmovny.

Liniové stavby

Novela pro vodárenství přinesla důležitou změnu spočívající ve změně dvou ustanovení občanského zákoníku, a to zejm. § 509 a - celkem nenápadně - také v § 498 odst. 1. Pro větší přehlednost srovnáme obě verze těchto ustanovení vedle sebe do tabulky a v textu zvýrazníme změny.

znění do 27. ledna 2017znění od 28. ledna 2017
§ 498 odst. 1Nemovité věci jsou pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Stanoví-li jiný právní předpis, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez poru?ení její podstaty, je i tato věc nemovitá.Nemovité věci jsou pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Stanoví-li zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá.
§ 509Inženýrské sítě, zejména vodovody, kanalizace nebo energetické či jiné vedení, nejsou součástí pozemku. Má se za to, že součástí inženýrských sítí jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí.Liniové stavby, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická či jiná vedení, a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, nejsou součástí pozemku. Má se za to, že součástí liniových staveb jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí.

V ustanovení § 509 došlo k razantním změnám. Dosah ustanovení se rozšířil z inženýrských sítí i na všechny ostatní liniové stavby. Co to ty »liniové stavby« vlastně jsou zač? Občanský zákoník je nijak blíže nevysvětluje a na pomoc nepřispěchají ani jiné právní předpisy, neboť některé z nich tento pojem používají, ale ani ty tento pojem nevysvětlují, nanejvýše uvádějí příklady. Pojem liniová stavba se užívá např. v sousloví »liniové stavby technické infrastruktury« v příloze č. 2 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, resp. v podobě »podzemní liniová stavba, zejména ražená kanalizace a kolektor«, což je uvedeno v ust. § 2 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 55/1996 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí.

Musíme se proto spolehnout na obecný obsah tohoto pojmu, tedy že se jedná o stavby, které se - při průmětu na mapu - jeví být jen čarami, tedy že jejich délka značně převyšuje šířku a výšku předmětné stavby. Liniová stavba tedy bude též veřejné osvětlení, lanovka, hráz, silnice, ranvej, tunel, most, železnice, meliorace apod.

Pojem liniové stavby je definován v ČSN 73 0401 Názvosloví v geodézii a kartografii> a je takto používán i terminologickým slovníkem Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

Nenápadnou změnou, nicméně s dramatickým dopadem, je změna obsažená v § 498 odst. 1 ve větě druhé, kde se »jiný právní předpis« novelou změnil na »zákon«. Tím se umožnilo, aby samostatnost věci mohl stanovit též občanský zákoník, nikoliv pouze »jiné právní předpisy«.

Pro to, aby věc, jejíž samostatnost stanovuje zákon, byla nemovitou věcí, ust. § 498 odst. 1 požaduje, aby danou věc bylo možné přemístit z místa na místo, aniž by přitom byla porušena její podstata. Je třeba si uvědomit, že vodovod nelze přesunout z místa na místo, aniž by se porušila jeho podstata. Pokud bychom uvažovali o rozebrání na jednotlivé roury, jejich přesunu na cílové místo a opětovné montáži, se již nejená o týž vodovod. Ten totiž zanikl rozebráním, následně jsme nepřesouvali vodovod, nýbrž hromadu použitých rour a následně jsme z nich smontovali nový vodovod; nesprávně viz nesprávný názor Deloitte Legal.

Tím pádem změna v § 498 odst. 1 ve spojení s § 509, který stanovuje, že liniové stavby nejsou součástí pozemku, je nyní již zcela nepochybné, že takové stavby jsou nemovitými věcmi.

Sofistikované zdůvodňování, proč jsou vodovodní řady a kanalizační stoky movitými věcmi, k němuž docházelo v době předešlého občanského zákoníku, je již definitivně překonáno, např. článek Problematika vztahu vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu k pojmům "nemovitost - věc movitá" Jana Bistranina v časopisu SOVAK v čísle 4/2007 na straně 11. Jasno v tématu neudělal ani článek Vodovody a kanalizace po rekodifikaci soukromého práva v časopisu SOVAK v čísle 12/2013 na straně 26, neboť autor článku se zasekl už v tom, zda vodovody a kanalizace jsou právně samostatnou věcí, nebo zda jsou věcí hromadnou (jako by věc hromadná nebyla právně samostatnou věcí). Na vysvětlenou: Věc hromadná je věc skládající se z více jednotlivých věcí téhož vlastníka např. knihovna, složená z knih, tedy množství právně samostatných věcí. Vodovod ovšem může být ve vlastnictví více osob, jedná se zpravidla ne o věc hromadnou, nýbrž o věc složenou (universitas rerum cohaerentium).

Novela zrušila zákonné předkupní právo mezi vlastníky staveb inženýrských sítí zřízených na cizím pozemku před 1. lednem 2014 (účinnost občanského zákoníku) a vlastníky těchto pozemků. Odstranila se tím nedomyšlenost původního znění občanského zákoníku. Tím už zvolna načínáme poslední téma tohoto článku.

Obnova předkupního práva mezi spoluvlastníky

Nový občanský zákoník v původním znění zavedl předkupní právo jen v některých zvláštních případech, např. u dosavadních staveb na cizím pozemku, u spoluvlastnictví zemědělského závodu, u práva stavby a v případě nedobrovolného vzniku spoluvlastnictví, např. dědictvím. Tím se nový občanský zákoník citelně odlišil od starého, který upravoval obecné předkupní právo mezi spoluvlastníky nemovitých i movitých věcí.

V novele se k obecnému předkupnímu právu opět vracíme, nicméně jen v případě spoluvlastnictví nemovitých věcí. Shodně jako tomu bylo za starého občanského zákoníku, předkupní právo se nevztahuje na převody vlastnického podílu mezi osobami blízkými.

Novinkou je, že předkupního práva se lze vzdát nejen pro jednotlivý převod, nýbrž i s účinky pro jakékoliv budoucí převody, a to i s účinky pro právní nástupce (tedy pozdější vlastníky podílu). Toto vzdání se předkupního práva se zapisuje do katastru nemovitostí.

2. března 2018.
Podpořte projekt Jak na VaK. Stačí poslat dotaz. Stačí o něm říci kolegovi či známému.