domů napište mi

Jak na VaK

vodovody a kanalizace - víc než jen potrubí

Projekt Jak na VaK má za cíl přinášet vyvážený a objektivní právně-ekonomický a právně-technický pohled na právo vodovodů a kanalizací. Právo je intelektuální výzva, ne suchá summa paragrafů.

Velká, původně poplatková novela vodního zákona

Stát potřebuje najít nové zdroje peněz. Průmyslové nakládání je snadná kořist, ale po mnohé kritice od záměru upustil.

Vláda původně nachystala »poplatkovou novelu« vodního zákona. Osnova prošla vnějším připomínkovým řízením, avšak na její hlavu se přitom snesla kritika pro zdražování vody. Proto zvýšení poplatků nakonec nebylo navrženo.

Novela byla projednávána v Poslanecké sněmovně, jejíž funkční období skončilo dříve, než stačila dokončit projednání návrhu. Ministerstvo zemědělství osnovu lehce oprášilo (v mezidobí totiž nabylo účinnosti několik menších novel vodního zákona) a předložilo ji nové Poslanecké sněmovně. Ta musí novelu projednat od počátku znovu, průběh projednávání můžete sledovat zde.

Jak už zmíněno, hlavní cíl novely původně bylo vybrat víc peněz na poplatcích, nakonec novela jen mění způsob jejich správy. Kromě toho novela chtěla »přihrát« laboratořím podniků povodí monopol na rozbory vzorků, což napadl svou připomínkou Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Nakonec z novely zbyly jen vedlejší cíle. Jedním z nich je přenést poplatkovou agendu z České inspekce životního prostředí na Státní fond životního prostředí mj. z důvodu, že SFŽP spravuje integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností (ISPOP) a systém užívaný ČIŽPem s ním není kompatibilní. Tedy pojďme zahrát si oblíbená vnitroresortní personální škatulata, která sice nic věcného neřeší (budou to nejspíš dělat ti samí lidé na těch samých židlích, ale s novými razítky), ale zabaví se tím mnoho lidí.

Zjednodušení poplatkové agendy přinese zrušení záloh na poplatky. Poplatky se budou přiznávat do 15. února následujícího roku prostřednictvím ISPOP. Následně SFŽP poplatek vyměří a celní úřady je budou vybírat a vymáhat. Všechny poplatky se budou nově spravovat podle daňového řádu namísto správního řádu.

Z novely budou mít největší radost kraje, protože polovina výnosu poplatků bude připadat právě jim, avšak peníze budou účelově vázány na podporu výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury, a to zejména pro obec, na jejímž území se odběr podzemní vody uskutečňuje, a na zřízení a doplňování zvláštního účtu kraje, z něhož se hradí nápravná opatření při závažných ohroženích nebo znečištěních povrchových nebo podzemních vod.

Podle původních představ poplatky za odběr podzemních vod měly razantně narůst. Mělo dojít ke snížení limitů a ke zvýšení sazeb pro zpoplatnění odběrů podzemních vod tak, aby byl odběr podzemních vod dražší než odběr povrchových vod. Z dosavadních 2 Kč za m3 tento poplatek měl v r. 2022 dosáhnout 8 Kč. Po rozsáhlé kritice, která - přiznejme si - byla jen čistě politická, protože by po mnoha letech neměnné výše poplatků znamenala postupné zdražení vodného podle lokalit zhruba o 8-12 %, se nakonec od zvýšení poplatků za odběr podzemních vod upustilo. Sankce za nedovolený odběr podzemních vod klesne z dnešních 25 Kč na trojnásobek sazby za dovolený odběr.

Sleva na dílčím poplatku za koncentraci znečištění z důvodu meziročního poklesu znečištění bude možná jen v případě, že ke snížení znečištění došlo v důsledku realizace technického nebo technologického opatření s trvalým účinkem. Dosud bylo možné o slevu žádat, aniž by se důvody snížení znečištění zkoumaly, tedy i v případě snížení znečištění díky jen přechodnému útlumu provozu produkujícího znečištění. Poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je výnosem SFŽP a je účelově vázán na podporu intenzifikace a výstavby vodohospodářské infrastruktury, úhradu nákladů na činnost kontrolní laboratoře a osob autorizovaných k výkonu úředního měření průtoku měřidly s volnou hladinou.

Odběr podzemních vod

Nezpoplatněný objem podzemních vod je nyní 500 m3 měsíčně nebo 6 000 m3 ročně (sčítají se všechny odběry téhož poplatníka v jedné obci) a zůstane to tak i nadále.

Povinnost měřit objem odebraných podzemních vod novela ukládá každému, kdo má povolen objem nad limit zpoplatnění. Novým odběrům tuto povinnost vodoprávní úřady uloží v rámci povolení k nakládání s vodami.

Odpadní vody

Vedle změny poplatků novela také lehce mění definici odpadních vod. Zákonodárce chce postavit na jisto, že vtokem srážkových vod do jednotné kanalizace se z nich stanou také odpadní vody. Tedy vodní zákon nebude při jejich odlehčení předstírat, že z odlehčovací komory vytéká srážková voda. S tím je spojeno ustanovení, že k vypouštění odpadních vod z odlehčovacích komor jednotné kanalizace do vod povrchových nebude potřeba povolení vodoprávního úřadu, budou-li »odlehčeny« v souladu s podmínkami pro provoz odlehčovacích komor stanovenými ve stavebním povolení.

Toto vypouštění přitom bude osvobozeno od poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, poku odlehčovací komory splní technické požadavky pro jejich stavbu a provoz stanovené vyhláškou, kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích. Pokud však tyto podmínky budou porušeny, půjde o zpoplatněné a nadto ještě o nedovolené vypouštění, tedy o správní delikt. Přechodné ustanovení praví, že odlehčování z odlehčovací komory, která nesplňuje nové podmínky, bude osvobozeno od poplatků do roku 2022 včetně.

Povolování vypouštění některých odpadních vod do kanalizace se nově rozšíří i na vypouštění prioritních nebezpečných látek.

Souhlas vodoprávního úřadu bude nově vyžadován též ke geologickým pracím spojeným se zásahem do pozemku, jejichž cílem je následné využití průzkumného díla na stavbu k jímání podzemní vody nebo pro vrty pro využívání energetického potenciálu podzemních vod. Při vydávání souhlasu (nejen k tomuto záměru, ale i dalším) vodoprávní úřad posoudí možnost zhoršení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu záměrem dotčeného útvaru povrchové nebo podzemní vody. Zároveň posoudí, zda provedením záměru nedojde k takové změně fyzikálních poměrů, která by vedla ke znemožnění dosáhnout dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu dotčeného útvaru povrchové nebo podzemní vody. Dojde-li ke kladnému závěru, uloží žadateli usnesením povinnost požádat o udělení výjimky (viz § 23a odst. 8 vodního zákona). Dosud se vodoprávní úřad k chystanému záměru těchto geologických prací nemohl nijak vyjadřovat.

Další změnou je výslovné stanovení, že zneškodňováním odpadních vod je jejich vypouštění do vod povrchových nebo podzemních nebo akumulace s následným odvozem na čistírnu odpadních vod. K poslednímu způsobu bude navíc stanoveno, že odvoz těchto vod bude smět zajišťovat jen provozovatel ČOV nebo osoba oprávněná k přepravě podle živnostenských předpisů; přepravce bude muset na potvrzení kromě svého jména / názvu uvést též jméno / název zákazníka, lokalizaci jeho jímky, množství odvážených odpadních vod a také údaj o tom, na kterou ČOV odpadní vody odveze. Tyto doklady musí vlastník bezodtokové jímky uchovávat nejméně dva roky pro případnou kontrolu České inspekce životního prostředí.

Vypouštění odpadních vod do vod podzemních bude nově umožněno i několika územně souvisejícím stavbám pro bydlení, přičemž maximální denní vypuštěné množství odpadních vod může dosáhnout nejvýše 15 m3. Ovšem od poplatku bude osvobozeno jen vypouštění z čistírny sloužící jen jednomu domu pro bydlení či rekreaci. Příjemcem poplatku bude obec, na jejímž území k vypouštění bude docházet a na rozdíl od jiných bude poplatek splatný vždy již koncem ledna následujícího roku.

Změn dozná také vymezení zvlášť nebezpečných látek. V nařízení vlády se nově budou uvádět pod označením zvlášť nebezpečné látky nebo prioritní nebezpečné látky. Nařízení vlády pak s těmito kategoriemi bude spojovat různý právní režim - u prioritních nebezpečných látek Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, požaduje ukončení jejich vnosu do životního prostředí.

Poslední zásadní oblastí změn je zrušení povinnosti ČIŽP řešit sousedská udání na porušení vodního zákona např. při vyvážení žump, zasakování srážkových vod ze střech rodinných domů, vyplavení sklepů, zatopení zahrad od sousedů, parkování aut na pozemku souseda, vypouštění odpadních vod z rodinných domů do dešťových kanalizací atd. Tyto podněty bude ČIŽP předávat k řešení vodoprávním úřadům namísto toho, aby podněty inspekce řešila sama, často ve spolupráci s vodoprávním úřadem. Ročně se jedná o asi 350 případů.

Účinnost novely

Změny ve vodním zákonu by měly být účinné dne 1. ledna 2019.

25. listopadu 2015, doplněno 28. dubna a 3. prosince 2016 a 11. března 2018
Podpořte projekt Jak na VaK. Stačí poslat dotaz. Stačí o něm říci kolegovi či známému.