domů napište mi

Jak na VaK

vodovody a kanalizace - víc než jen potrubí

Projekt Jak na VaK má za cíl přinášet vyvážený a objektivní právně-ekonomický a právně-technický pohled na právo vodovodů a kanalizací. Právo je intelektuální výzva, ne suchá summa paragrafů.

Osvěta o vodě v českých zemích

Přinášíme přehled toho, jak vodárny popularizují konzumaci a šetření vodou

Na stránkách portálu idnes.cz byl publikován článek s praktickými radami, jak šetřit kohoutkovou vodou. Nejvíce pranýřovaným zlozvykem je nechat téct vodu během čištění zubů, což ročně přijde na několik set korun. Zmíněno je i kapání kohoutků a protékání splachovače toalety.

Článek však přehlíží, že zlozvyk při čištění zubů mnoho neušetří. Daleko významnějším faktorem spotřeby vody v domácnosti je ruční mytí nádobí, splachování WC a zejména osobní hygiena, ta je v čele. Jste-li doma spíše lachtani než lidi, pak je už celkem jedno, zda si čistíte zuby při tekoucí vodě nebo ne. Nejvíc totiž peněženku provětrá plýtvání teplou, ba horkou vodou, neboť ohřev vody činí cca 1/2 až 2/3 její ceny.

Pěkný přehled, kolik m3 vody se ročně použije při té které činnosti v domácnosti, podávají internetové stránky Pražských vodovodů a kanalizací. Podobně sdílné jsou i stránky web Severočeských vodovodů a kanalizací, které navíc přidaly i výpočet tzv. uhlíkové stopy, tj. kolik se kvůli Vaší spotřebě vody vyprodukuje CO2 při výrobě a přepravě balené nebo kohoutkové vody.

Naproti tomu stránky dalších velkých provozovatelů vodovodů šetření vodou či pití kohoutkové vody příliš nepopularizují. Vodárenská akciová společnost (dominantní provozovatel na jižní Moravě mimo Brno) na svých internetových stránkách odpovídá na dotaz, zda lze pitnou vodu používat pro kojence, a dále na dotaz, proč je voda občas cítit po chlóru a proč je po natočení do sklenice zabarvená do bíla.

Naproti tomu o konzumaci kohoutkové vody k pití zcela mlčí třeba internetové stránky Severomoravských vodovodů a kanalizací Ostrava nebo i internetové stránky Čevaku a dalších sesterských společností koncernu EAG.

Popularizační projekty

Vodárenská skupina Veolia v r. 2010 představila projekt Čerstvá kohoutková? Stačí říct!, veřejnosti známý spíše pod názvem »kohoutková«. Cílem projektu je propagace jakosti pitné vody tekoucí z vodovodního kohoutku. Nejen že obecně je pitná voda jakostní a i chuťově dobrá, ale hlavně oproti baleným stolním či minerálním vodám vychází značně levněji. Jsou to jednoduché počty, balík šesti plastových lahví minerálních vod obsahuje 9 litrů vody zhruba za 72 Kč, tedy za 8 Kč/l. Vodné a stočné litru vody z kohoutku přitom vyjde zhruba na 0,08 Kč, tedy na setinu ceny balené minerální vody. Jde jen o propagaci toho, aby lidi napadlo se nad tím zamyslet, co je pro jejich kapsu příznivější a o kolik. Nemluvě o již zmíněné uhlíkové stopě, která je u vody z kohoutku podstatně kratší.

Projektem, přinášejícím osvětu o čištění odpadních vod, je portál skupiny Energie AG Bohemia s názvem Do odpadu aneb co do kanalizace nepatří. Tento projekt si předsevzal šířit osvětu o tom, co do odpadu (rozuměj »do kanalizace«) nepatří. Ve srovnání s projektem Kohoutková však projekt postrádá účinnou propagaci, zejm. atraktivní internetovou prezentaci, a hlavně mu chybí srozumitelné a jednoduché vysvětlení, proč by měla veřejnost změnit své chování a přestat do dřezu či záchodu vylévat např. tuky po smažení řízků. Jen to, že by to vodárnám ušetřilo nemalé peníze, veřejnost asi příliš neosloví.

Na druhou stranu pěkným propagačním počinem jsou informační kartičky plzeňské vodárny, které spotřebitele stručně a přehledně poučí o kvalitě a barvě vody, o vodoměru apod. V projektu by bývalo dobré pokračovat, neboť témat k poučení veřejnosti o vodárenství by se našlo více, než kolik jich kartičky dosud přinášejí.

16. února 2015
Podpořte projekt Jak na VaK. Stačí poslat dotaz. Stačí o něm říci kolegovi či známému.