domů napište mi

Jak na VaK

vodovody a kanalizace - víc než jen potrubí

Projekt Jak na VaK má za cíl přinášet vyvážený a objektivní právně-ekonomický a právně-technický pohled na právo vodovodů a kanalizací. Právo je intelektuální výzva, ne suchá summa paragrafů.
Vodovod na cizím pozemku
Vodovod k našemu domu vede přes sousedův pozemek. Soused nyní přišel s požadavkem na placení nájemného za to. Má jeho požadavek oporu v zákonech?

Na prvním místě se podívejte do katastru nemovitostí, zda je na sousedovu pozemku pro Vás / pro Váš pozemek zapsána služebnost inženýrské sítě, která by Vás zde opravňovala k uložení a provozování předmětného vedení.

Pokud žádnou služebnost v katastru nenaleznete, na druhém místě prověřte, jakou právní povahu toto vodovodní vedení má, zda se jedná skutečně o vodovod, jak píšete, tedy jde-li o vodní dílo (tzn. jeho stavbu povoloval vodoprávní úřad, resp. vodohospodářský orgán), nebo zda se jedná »jen« o vodovodní přípojku, jejíž stavbu řešil »obyčejný« stavební úřad.

Jde-li o vodovod vybudovaný před 1. lednem 2002, pak Vám svědčí zákonná služebnost inženýrské sítě a sousedovi právo na náhradu za ni; nedohodnete-li se na její výši, můžete se obrátit na soud. Nejde-li o vodovod či byl-li vybudován po r. 2001, je potřeba se se sousedem dohodnout, popř. stavbu z jeho pozemku odstranit, bude-li na tom trvat.

3. listopadu 2016
Zásobování další nemovitosti
U našeho rodinného domu končí vodovod, další domy v ulici mají jen své studny. Díky letošním suchům má soused ve studni málo vody, rád by se proto připojil na vodovod. Na vodárnách mu ale tvrdí, že není možné, aby se připojil na vodovodní potrubí u nás na zahradě, které by měl daleko blíž než obecní vodovod. Že prý musí zaplatit prodloužení uličního vodovodu a vybudovat si k němu vodovodní přípojku. Mají pravdu?

Ano i ne. Navržené řešení je z pohledu vodáren právně, obchodně i technicky nejčistší. S napojením souseda na Váš vnitřní vodovod by technický problém nejspíše nebyl, avšak byl by zde problém obchodní. Vodárny by po právu odmítly uzavřít s Vaším sousedem smlouvu o dodávkách vody, neboť by k nim musely používat cizí zařízení (Vaši vodovodní přípojku), což je obchodně vysoce nežádoucí. Co kdyby Vaše přípojka byla v havarijním stavu, díky čemuž by se kvalita vody v ní znehodnotila?

Milosrdným Samaritánem však můžete být nezávisle na vodárnách, pokud Vám odběratelská smlouva (vč. obchodních podmínek) nezakazuje zásobit vodou objekty třetích osob. V tom případě můžete na svém vnitřním vodovodu, tj. na potrubí za vodoměrem, který osadily vodárny, udělat odbočku k sousedovi a na odbočku osadit vodoměr, který bude sloužit ke stanovení úplaty, kterou Vám bude soused platit.

Tuto vstřícnost však určitě podpořte písemnou smlouvou, v níž si dopředu dohodněte pravidla »hry«. Doporučuji inspirovat se tím, co máte ve smlouvě s vodárnami. Jakékoliv Vaše povinnosti vůči vodárnám musíte přenést na Vašeho souseda. Kromě toho musíte vyřešit i pár otázek navíc: Kdo a na čí náklad bude vodoměr opravovat, vyměňovat atd., budete vodu přeprodávat za nákupní cenu nebo si k ní budete smět něco přirazit navíc atd.

Celkově bych doporučoval, abyste sousedovi raději umožnil vybudovat jeho vlastní vodovodní vedení až k obecnímu vodovodu.

18. srpna 2015
Lhůta pro reklamaci faktury
Do kdy mohu reklamovat fakturu? Na poslední faktuře mi najednou vyskočila spotřeba vody nahoru, což ale neodpovídá aktuálnímu náměru na vodoměru.

Patrně se jedná o omyl při odečtu vodoměru či se někdo přehlédl při přípravě vyúčtování Vašeho vodného. Doporučuji, vyfoťte vodoměr a zašlete na vodárny reklamaci výše vyúčtování. Vodárny dost pravděpodobně budou mít reklamační řád a dost pravděpodobně v něm budou mít lhůtu na vyřízení reklamace. I kdyby ne, za adekvátní lze považovat odpověď do jednoho měsíce. Vodárny by měly vystavit opravné vyúčtování a případný přeplatek (pokud jste již zaplatila, by Vám měly vrátit - tento požadavek v reklamaci výslovně uveďte vč. způsobu vrácení (např. čísla bankovního účtu).

10. června 2015
Voda z jiných zdrojů
Na pozemku mám studnu. Vodu z ní používáme jen k zalévání zahrady, ale vzhledem k ceně za vodu z vodovodu uvažuji o tom, že bychom ji začali používat jako hlavní zdroj vody v domě, voda z vodovodu by byla jen »záloha«, kdyby s vodou ze studny nastal problém. Na co si dát pozor?

Častým omylem je představa, že na dosavadní vnitřní vodovod (rozvod vody v domě) prostě napojíte potrubí ze studny a že mezi jedním a druhým zdrojem vody budete moci »přepínat« pomocí nějakého uzávěru. Takové technické řešení by bylo v rozporu se zákonem. Budete muset vybudovat cosi jako domácí vodojem. Do něho bude potrubí z vodovodu volně vyústěno tak, aby jeho spodní vnitřní okraj byl nad přelivnou hranou tohoto vodojemu. Voda ze studny totiž nesmí mít žádnou technickou šanci se dostat do potrubí vodovodu pro veřejnou potřebu. Konzultujte technického odborníka, ten Vám poradí podrobnosti, odkazujte se na ČSN EN 1717 Ochrana proti znečištění pitné vody ve vnitřních vodovodech a všeobecné požadavky na zařízení na ochranu proti znečištění zpětným průtokem.

Pokud byste vedení vody ze studny s dosavadním vnitřním vodovodem napojil napřímo, hrozila by Vám pokuta až sto tisíc korun. Kromě toho, pokud by voda z Vaší studny kontaminovala vodovod (např. v době, kdy bude vodovod dočasně odstaven z důvodu opravy apod.), odpovídal byste za škody z toho vzešlé, a to jak vodárnám, tak i všem uživatelům vodovodu.

Pokud je Váš dům napojen také na kanalizaci, budete muset ještě upravit smlouvu s vodárnami. Objem odpadních vod, které vypouštíte, totiž nebude moci být nadále určován podle objemu vody dodané vodovodem, ale nově se bude muset určovat jako součet objemů vod dodaných ze všech zdrojů (vodovod + studna). Vodárny by měly - na Váš náklad - na potrubí ze studny osadit další vodoměr, popř. se s Vámi mohou dohodnout na tom, že místo toho bude objem odpadních vod stanoven pomocí tzv. směrných čísel roční potřeby vody. Obvykle jde ročně o 35 m3 vody na osobu plus 1 m3 na očistu okolí domu.

5. dubna 2015
Provozování in-house
Tři obce tvoří členskou základnu dobrovolného svazku obcí, který vystavěl a provozuje společný vodovod. Jedna z členských obcí nyní buduje i kanalizaci a ráda by, aby DSO provozovalo i tuto kanalizaci. Je možné zadat tuto zakázku přímo tomuto DSO (četli jsme o tzv. in-house výjimce)?

Je několikero možností, jak by Vaše DSO mohlo kanalizaci provozovat. Obec může vložit kanalizaci do hospodaření Vašeho DSO (ponechá si vlastnické právo) nebo kanalizaci může Vašemu DSO převést (přijde o vlastnické právo), ať za úplatu či bezplatně. O tom musí rozhodnout zastupitelstvo dané obce.

Dále obec může vyhlásit záměr udělit koncesi v podobě pachtu této kanalizace. Kromě toho by obec mohla také zadat veřejnou zakázku na službu spočívající v provozování kanalizace. V prvním i druhém případě obec musí postupovat transparentně, nediskriminačně a s uchazeči o smlouvu zacházet rovným způsobem, neboť Vás k tomu zavazuje povinnost postupovat s péčí řádného hospodáře.

To znamená, že obec nemůže provozování svému DSO »zadat z volné ruky«, nýbrž musí vyhlásit zadávací řízení buď podle zákona o zadávání veřejných zakázek, nebo »jen« podle zákona o obcích. V obou případech je minimálně potřeba předem vyhlásit, podle čeho bude zadavatel předložené nabídky hodnotit; u méně významného kontraktu (předpokládaná hodnota koncese do 20 milionů a služba do 2 milionů Kč) by postačilo oslovit jen několik způsobilých subjektů - závisí na interních zadávacích pravidlech dané obce, má-li nějaké. Nabídku však mohou podat i jiné subjekty, tedy DSO musí podat nejvýhodnější nabídku.

Zmiňovaná in-house výjimka by se vztahovala např. na příspěvkovou organizaci obce či obchodní společnost, v níž by obec měla 100 % podíl sama nebo spolu s dalšími veřejnými zadavateli. V případě DSO se in-house výjimka tedy může využít. Ke splnění druhé podmínky, že převážnou část (nejméně 80%) všech svých dodávek či služeb tento dodavatel musí poskytovat zadavateli, musí dojít dohromady za všechny ekonomické činnosti.

7. ledna 2015, aktualizováno 3. listopadu 2016
Dlouhodobý srážkový normál
Pro výpočet objemu srážkových vod odváděných do kanalizace se má od 1. dubna 2014 používat »dlouhodobý srážkový normál«. V čem se využití této veličiny liší od dřívějšího »dlouhodobého srážkového úhrnu«, na co si dát pozor?

Jak píšete, výpočet je od 1. dubna 2014 založen na hodnotě »dlouhodobého srážkového normálu« (DSN) v oblasti, ze které jsou srážkové vody odváděny do kanalizace, zjištěného u příslušné regionální pobočky Českého hydrometeorologického ústavu. Podobně jako dřívější dlouhodobý srážkový úhrn DSN se vynásobí velikostí ploch odkanalizovaných nemovitostí a příslušnými odtokovými součiniteli stanovenými v příloze č. 16 vyhlášky.

DSN je hodnota zjištěná v období jednoho třicetiletí a je platná po dobu následujících 30 let. V současné době se jedná o normál za období let 1961 až 1990, tedy tento DSN se užívá až do roku 2020. DSN je hodnota užívaná v hydrometeorologii pro zasazení údaje o vydatnosti srážek v určitém období (měsíce či roku) do kontextu dlouhodobých hodnot, zda bylo dané období srážkově podprůměrné, průměrné či nadprůměrné, viz např. zde nebo třeba také tady.

Užití DSN pro výpočet srážkových vod je proto zcela nevhodné až nesmyslné, neboť DSN nevypovídá o tom, jak mnoho či málo prší či sněží letos či v posledních několika letech, nýbrž o tom, jak v průměru vydatně pršelo a sněžilo před třiceti či padesáti devíti lety. Je-li smysl výpočtu v přiblížení ke skutečnému objemu vypouštěných srážkových vod, tedy aby odběratel zaplatil podle své skutečné míry využívání kanalizační služby, pak DSN je tomuto smyslu celkem značně vzdálen, a to tím víc (tím hůř), čím víc se blíží konec platnosti jeho aktuální hodnoty.

Abychom nalezli též kladné stránky přechodu na DSN, již to není ani provozovatel kanalizace ani odběratel, kdo určuje, z jakého období a z jakého území (viz dále) se vyjde. To byly zásadní nevýhody dříve užívaného dlouhodobého srážkového úhrnu. Nicméně namísto úpravy toho, z jakého území a z jakého období se dlouhodobý srážkový úhrn zjišťuje a jak dlouho se pak používá, změnu ministerstvo zemědělství udělalo ve stylu »ode zdi ke zdi«.

DSN se zjišťuje zvlášť pro každou »oblast«, z níž jsou srážkové vody odváděny do kanalizace. Oblastí můžeme rozumět území obsluhované jedním kanalizačním systémem, bez ohledu na vlastnické hranice jeho jednotlivých částí. Jinými slovy, co území obsluhované jedním kanalizačím systémem, to jeden DSN, co jeden DSN, to jedno území obsluhované jedním kanalizačním systémem.

Je vžitou praxí, že DSN jednotlivé pobočky ČHMÚ žadatelům poskytují za úplatu v řádu mnoha tisíců korun. Tato praxe je přitom v příkrém rozporu s právem na informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Podle tohoto zákona má povinný subjekt (ČHMÚ) právo na náhradu svých nákladů. Náhrada přitom nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli. Samotná práce spojená s vyhledáním informace se nehradí s výjimkou mimořádně rozsáhlého vyhledání informací. Tím by mohl být výpočet z dat z polních stanic

Právo na náhradu je podmíněno tím, že povinný subjekt výši náhrady žadateli předem oznámí. Z oznámení přitom musí být zřejmé, na základě jakých skutečností a jakým způsobem byla výše úhrady povinným subjektem vyčíslena.

29. prosince 2014
Vlastnictví části přípojky
Investor tlakové kanalizace vybudoval také část přípojky k našemu domu zakončenou čerpací stanicí a pak kanalizaci převedl obci. Developer našeho domu se do této kanalizace připojil. Nyní investor chce, abychom přípojku od něj odkoupili / nájemné, je to v pořádku?

Postup investora se zdá být v pořádku. Vlastnictví kanalizační přípojky nijak nutně nesouvisí s vlastnictvím kanalizace ani připojené nemovitosti, kanalizační přípojka není právní součástí ani jedné z obou nemovitostí. Pokud by byla přípojka příslušenstvím (tj. věcí vlastněnou spolu s jinou, hlavní věcí), pak by byla příslušenstvím připojené nemovitosti. Počínaje od r. 2014 platí, že při převodu připojené nemovitosti se automaticky také převádí veškeré příslušenství, např. i kanalizační přípojka; před r. 2014 se příslušenství převedlo, bylo-li ve smlouvě zmíněno. Zvážil bych, zda nevlastnění části přípojky lze u developera reklamovat coby právní vadu domu, musíte se podívat do Vaší smlouvy.

27. října 2014
Užitečnost údaje o počtu obyvatel domu připojeného na vodovod
K čemu je užitečné, že je v odběratelské smlouvě uveden počet obyvatel domu připojeného na vodovod, když jsou na přípojkách osazeny vodoměry?

Údaj o počtu osob v zásobené nemovitosti může být vlastníkovi či provozovateli vodovodu užitečný, pokud by měl stanovit vodné podle směrných čísel roční potřeby vody. A dále může být tento údaj užitečný v případě, že by měl danou lokalitu provozovatel náhradně zásobit cisternami při havárii nebo v případě nejakostní vody - to aby věděl, pro kolik lidí tak vlastně činí čili kolik má přistavit cisteren a jak často je vyměňovat za jiné.

Souhlasím, že údaj pro běžný provoz vodovodu s vodoměry nemá příliš valný efekt. I proto bych to nechal spíše v rovině informativního údaje, za jehož správnost a aktuálnost odpovídá výhradně odběratel.

27. října 2014
Lze s nájemcem uzavřít odběratelskou smlouvu?
Pronajal jsem si rodinný dům. Smlouvu na elektřinu a plyn na mě bez problémů dodavatel přepsal, na vodárnách jsem »narazil«, prý to zákon neumožňuje.

Šlo by to, ale vodárnám se obvykle nechce nebo se bojí pozdějších komplikací. Zákon o vodovodech a kanalizacích totiž vymezuje to, kdo je to odběratel, tak, že se - zjednodušeně řečeno - jedná o vlastníka připojené nemovitosti. A zároveň o chlup dál se praví, že vodárny a odběratel se mohou dohodnout, že odběratelem bude třetí osoba. Tomu ostatně odpovídá i nový občanský zákoník, který již sjednanou smlouvu dovoluje postoupit třetí osobě se souhlasem druhé smluvní strany.

Vodárny nejsou příliš ochotny dávat souhlas s postupováním smlouvy. Má to řadu praktických důvodů, zejm. se zhoršuje dobytnost vodného a stočného. Proto obvykle nabízejí jen »trojdohodu«, jejíž podstatou je to, že nájemce přistupuje k závazkům svého pronajímatele a že vodárny budou zálohy i vyúčtování předepisovat nájemci s tím, že pokud nezaplatí, pak účet vyrovná vlastník nemovitosti.

Je potřeba zmínit, že zákonem není dán právní nárok ani na trojdohodu, ani na souhlas vodáren s postoupením smlouvy.

27. října 2014
Povinnost platit pevnou složku ceny pro vodné
Máme chalupu se studnou a s připojením na obecní vodovod. Obec vloni zavedla dvousložkovou cenu a požaduje po nás pevnou složku, i když vodu z vodovodu vůbec neodebíráme.

Obec vůči Vám postupuje v souladu se zákonem. Právo na zaplacení pevné složky ceny pro vodné vzniká vlastníkovi / provozovateli vodovodu i tehdy, když vlastník připojené nemovitosti vůbec žádnou vodu neodebere. Je to podobné jako paušál na mobilním telefonu, platíte jej bez ohledu na to, zda voláte nebo ne.

26. října 2014
Srážkovné: Poměrné osvobození u rodinných domů s provozovnou
Může provozovatel kanalizace po odběrateli žádat částečné srážkovné podle poměru ploch užívaných k bydlení a k podnikání?

Zásadu poměrného osvobození od placení srážkovného (stočného za odvádění srážkových vod) uplatňuje řada provozovatelů kanalizací, vycházejíce z výkladu Ministerstva zemědělství č. 27 ze dne 21. dubna 2008. Při bližší analýze však lze dospět k závěru, že výklad MZe nemá oporu v zákoně.

Ustanovení § 20 odst. 6 zákona o vodovodech a kanalizacích zní takto:

Povinnost platit za odvádění srážkových vod do kanalizace pro veřejnou potřebu se nevztahuje na plochy dálnic, silnic, místních komunikací a účelových komunikací15) veřejně přístupných, plochy drah celostátních a regionálních včetně pevných zařízení potřebných pro přímé zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy s výjimkou staveb, pozemků nebo jejich částí využívaných pro služby, které nesouvisí s činností provozovatele dráhy nebo drážního dopravce, zoologické zahrady a plochy nemovitostí určených k trvalému bydlení a na domácnosti.

Otázkou je, k čemu patří slova "určených k trvalému bydlení", zda ke slovu "plochy" nebo ke slovu "nemovitostí". Za předpokladu, že zákonodárce zná českou gramatiku, lze dospět k závěru, že k tomu druhému. Kdyby k prvnímu, pak by předmětný úryvek zákona zněl "plochy nemovitostí určené k trvalému bydlení"

Pokud je nemovitost užívána pro trvalé bydlení i pro podnikání, pak rozhoduje to, co jako účel užívání převažuje v kolaudačním rozhodnutí, resp. souhlasu. Takže rodinný dům, v němž se podniká na 20 % plochy, je od srážkovného osvobozen.

20. října 2014
Povinnost chránit vodoměr
Provozovatel vodovodu tvrdí, že za zmrznutí vodoměru odpovídá odběratel, má pravdu?

Z povinnosti chránit vodoměr před poškozením je uložena odběratelům. Z této povinnosti vyplývá jejich objektivní odpovědnost za výsledek, tzn. nehraje roli, nakolik odběratel o své odpovědnosti věděl atp. Podmínkou je samozřejmě to, že je vodoměr situován v místě odběrateli dostupném (zejm. na jeho pozemku, v jeho stavbě, ale i v šachtě v ulici apod.). Pokud vodoměr např. v zimě zmrzne (voda v něm roztrhne krycí sklo), pak je tím dáno porušení povinnosti odběratele, aniž by bylo potřeba zkoumat, zda by bývalo pomohlo do vodoměrné šachty dát na podzim o deku víc apod.

20. října 2014
Podpořte projekt Jak na VaK. Stačí poslat dotaz. Stačí o něm říci kolegovi či známému.