domů napište mi

Jak na VaK

vodovody a kanalizace - víc než jen potrubí

Projekt Jak na VaK má za cíl přinášet vyvážený a objektivní právně-ekonomický a právně-technický pohled na právo vodovodů a kanalizací. Právo je intelektuální výzva, ne suchá summa paragrafů.

Pojmy v oboru vodovodů a kanalizací

Vodné
Vodné je úplata za dodávku pitné vody vodovodem a za služby s tím spojené. Vodné je povinen platit odběratel vlastníkovi, popř. provozovateli vodovodu.
Stočné
Stočné je úplata za odvádění odpadní vody kanalizací, za její zneškodnění a za služby s tím spojené. Stočné je povinen platit odběratel vlastníkovi, popř. provozovateli kanalizace.
Dvousložková cena pro vodné / stočné
Dvousložková cena se skládá ze složky pevné a ze složky pohyblivé.
Pevná složka je nezávislá na konkrétním objemu odebrané pitné či vypuštěné odpadní vody. Pevná složka je stanovována podle tří alternativních kriterií, jednak v závislosti na kapacitě vodoměru (ano, i v případě stočného), dále profilu přípojky (tj. vnitřního průměru potrubí), nebo ročního množství odebrané vody (roztřídění odběratelů do odběrových kategorií)
Pohyblivá složka je cenou za 1 m3 vody odebrané z vodovodu či vypuštěné do kanalizace. Tato složka tedy zpoplatňuje podle míry využívání.
Zavedení dvousložkové ceny je plně v rukou zastupitelstva obce, resp. nejvyššího orgánu právnické osoby, která předmětné vodovody či kanalizace vlastní a v níž obce drží výkon nejméně 2/3 hlasovacích práv. Ve vyhlášce, resp. v rozhodnutí se musí též stanovit kritérium pro určení pevné složky.
Dvousložková cena se vypočítává na základě kalkulace jednosložkové ceny. Na pevnou složku lze vyčlenit nejvýše 20 % (do r. 2014), resp. 15 % (od r. 2015) úplných vlastních nákladů provozovatele. Z toho vyplývá, že dvousložková cena je obecně výhodná pro osoby, které budou vodovod či kanalizaci využívat průměrně či nadprůměrně, zatímco se prodraží těm, kdo tato zařízení využívají méně. Zavedení dvousložkové ceny tak obvykle míří proti vlastníkům domů se studnou, kteří mají vodovod jen jako zálohu pro strýčka příhodu, a dále proti chatařům a chalupářům, kteří ročně odeberou či vypustí jen několik málo m3 vody, takže se v jejich případě náklad na administraci odběrného místa a náklad na pořízení a výměnu vodoměru v jimi placené ceně jednosložkové nemůže vůbec vrátit.
Vodovod
Vodovod je vodní dílo, určené k výrobě a rozvodu pitné vody odběratelům, popř. do jiných vodovodů.
Vodovod se skládá z objektů (např. studny, úpravny vody, vodojemy) a z liniových staveb (vodovodních řadů). Vodovodní řady se liší podle své funkce (zásobní řad, přívodní řad, rozvodná vodovodní síť) a podle technického provedení (výtlačný řad, gravitační řad).
Nejedná se o hromadnou věc, jde o složenou věc (universitas rerum cohaerentium), ve které si každá z částí zachovává právní samostatnost.
K provozování vodovodů sloužících veřejné potřebě musí provozovatel získat povolení krajského úřadu.
Kanalizace
Kanalizace je vodní dílo, určené k odvádění a čištění nebo jinému zneškodňování odpadních a popř. srážkových od odběratelů, popř. z jiných kanalizací.
Kanalizace se skládá z objektů (např. čerpací stanice, čistírny odpadních vod) a z liniových staveb (kanalizačních stok). Kanalizační stoky se liší podle své funkce (stoka, páteční sběrač) a podle technického provedení (gravitační stoka, podtlaková a přetlaková kanalizace).
Nejedná se o hromadnou věc, jde o složenou věc (universitas rerum cohaerentium), ve které si každá z částí zachovává právní samostatnost.
K provozování kanalizací sloužících veřejné potřebě musí provozovatel získat povolení krajského úřadu.
Vodovodní přípojka
Vodovodní přípojka je potrubí mezi odbočením z vodovodního řadu a prvním vodoměrem, popř. prvním vnitřním uzávěrem připojené nemovitosti. Samotné odbočení (navrtávací pas) a uliční uzávěr jsou ještě součástí vodovodu.
Vodovodní přípojka není vodní dílo, k její stavbě je potřeba jen rozhodnutí o umístění stavby resp. územní souhlas, státní stavební kontrolu vykonává běžný stavební úřad. Na vodovodní přípojku navazuje vnitřní vodovod.
Vodovodní přípojka není součástí vodovodu, obvykle je ve vlastnictví vlastníka připojené nemovitosti.
Kanalizační přípojka
Kanalizační přípojka je potrubí vedoucí odpadní vody do kanalizační stoky. Kanalizační přípojka z pohledu od kanalizační stoky končí v místě prvního rozvětvení, resp. na vnějším líci obvodové zdi připojené nemovitosti.
Kanalizační přípojka není vodní dílo, k její stavbě je potřeba jen rozhodnutí o umístění stavby resp. územní souhlas, státní stavební kontrolu vykonává běžný stavební úřad. Na kanalizační přípojku navazuje vnitřní kanalizace.
Kanalizační přípojka není součástí kanalizace, obvykle je ve vlastnictví vlastníka připojené nemovitosti.
Vlastnictví vodovodů a kanalizací
Vlastníkem vodovodů a kanalizací může být kdokoliv, ať jednotlivec, tak i právnická osoba. Velmi často je vlastníkem investor tzv. základního technického vybavení, obce či jimi založené či zřízené právnické osoby.
Vlastník má celou řadu právních povinností technického a administrativního charakteru. Zejm. musí zajistit jejich plynulé a bezpečné provozování, s případnými sousedními vlastníky sjednat písemnou smlouvu vlastníků provozně souvisejících vodovodů a kanalizací, vytvořit a nechat schválit provozní řády a kanalizační řád, umožnit bezplatné napojení vodovodu či kanalizace jiné osoby, pokud to kapacitní a jiné technické podmínky umožní, umožnit bezplatné připojení nemovité věci osoby, která o připojení na vodovod či kanalizaci požádá, pokud to kapacitní a jiné technické podmínky umožní, sjednat s vlastníky připojených nemovitých věcí odběratelské smlouvy, vytvořit, aktualizovat a realizovat desetiletý plán financování obnovy, každoročně vytvářet kalkulaci ceny pro vodné a ceny pro stočné a vytvářet a předávat obecnímu úřadu obce každoroční porovnání plánovaného a skutečného hospodářského výsledku, vést majetkovou a provozní evidenci a vybrané údaje z nich každoročně předávat vodoprávnímu úřadu.
Vědom si těchto povinností a rizik spojených s provozováním, často vlastník svoje vodovody a kanalizace svěří do provozování externímu subjektu, tzv. provozovateli, s nímž uzavře provozovatelskou smlouvu. Nebo sice vlastník provozuje sám, ale plnění řady těchto povinností nasmlouvá s jiným provozovatelem, hovoří se o smlouvě o dílčích provozních činnostech.
Provozovatel
Provozovatelem je osoba, která má právní důvod k provozování vodovodů a kanalizací, zejm. je jejich vlastníkem či je provozuje na základě smlouvy s vlastníkem.
Provozovatel ke své činnosti potřebuje povolení k provozování, jež mu na jeho písemnou žádost, která má stanoveny obsahové náležitosti, vydá krajský úřad. Bez povolení se nejedná o provozovatele, tedy dotyčné osobě nevznikají žádná práva ani povinnosti ve vztahu k vodovodům a kanalizacím, zejm. nemůže uazvírat odběratelské smlouvy a vybírat vodné a stočné.
Provozovatelská smlouva
Provozovatelská smlouva je písemná smlouva vlastníka vodovodu či kanalizace sloužících veřejné potřebě s osobou, která se stane jejich provozovatelem. Ke vzniku práva provozovat však samotná provozovatelská smlouva nestačí, je k tomu ještě třeba povolení vydaného krajským úřadem, o něž si budoucí provozovatel po sjednání provozovatelské smlouvy požádá.
Provozovatelská smlouva nemá zákonem předepsané obsahové náležitosti, záleží tedy na smluvních stranách, co si spolu domluví. Provozovatelská smlouva je nejčastěji pachtovní smlouvou, někdy smlouvou o dílo, záleží na konkrétních podmínkách smlouvy. Smluvní strany se často inspirují tzv. vzorovými smluvními ujednáními, jejichž propagátorem je Operační program Životního prostředí. Doporučené (a jednoho dne možná i povinné) obsahové náležitosti provozovatelské smlouvy do budoucna stanoví ministerstvo zemědělství v rámci koncepčního řešení regulace ve vodárenství.
Provozovatelská smlouva samozřejmě není jediné řešení, jak vlastník zabezpečí plynulé a bezpečné provozování svých vodovodů či kanalizací. Vlastník může provozovat svými silami - i v takovém případě však potřebuje povolení k provozování.
Smlouva vlastníků provozně souvisejících vodovodů a kanalizací
Provozně souvisejícími vodovody (kanalizace) jsou ty, které jsou stavebně-technicky propojeny bez ohledu na to, zda se propojení běžně používá či zda slouží jen jako záložní řešení pro případ selhání vlastní sítě (např. kontaminace zdrojů pitné vody, havárie na čistírně odpadních vod apod.). Jejich vlastníci jsou povinni mít spolu uzavřenou písemnou smlouvu o vzájemných vztazích (zákon nesprávně používá termín »dohoda«).
Tato povinnost dopadá jak na vlastníky stávajících vodovodů či kanalizací, tak samozřejmě i na investory nově budovaných prodloužení, zejm. na developery budující vodovod či kanalizaci v rámci základní technické vybavenosti. V jejich případě je splnění povinnosti uzavřít smlouvy vynucováno také tím, že dohoda je podmínkou kolaudačního souhlasu.
Povinné náležitosti smlouvy jsou stanoveny zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích).
Odběratel
Odběratelem je zjednodušeně řečeno vlastník nemovité věci (pozemku či stavby) připojené na vodovod či kanalizaci. Mezi odběratele zákon počítá i »nevlastníky« jako jsou společenství vlastníků a příspěvkové organizace obcí a krajů. Ač to zákon nezmiňuje, mezi odběratele by měly být zahrnovány také ty osoby, kterým ze zákona či z rozhodnutí veřejného úřadu přísluší hospodaření s připojenou věcí či výkon vlastnického práva k ní, jako jsou např. dobrovolné svazky obcí, insolvenční správce a svěřenský správce.
Odběratelem se může stát také třetí osoba (pracovně »dohodnutý odběratel«), na níž se při uzavírání odběratelské smlouvy shodne vlastník (provozovatel) vodovodu či kanalizace s odběratelem podle předešlého odstavce. Je vhodné doporučit toto postavení limitovat na dobu užívání připojené nemovité věci dohodnutým odběratelem. Dohodnutý odběratel musí s dohodou vlastníka (provozovatele) a odběratele projevit souhlas, jinak se dohodnutým odběratelem nestane. Po dobu, co bude trvat postavení dohodnutého odběratele, se na něj převádí práva a povinnosti odběratele. Z hlediska zájmů vlastníka (provozovatele) vodovodu či kanalizace a rovněž i z hlediska zájmů odběratele - vlastníka připojené nemovité věci je proto tento institut nevhodný. Lepší se jeví písemná dohoda všech zúčastněných na tom, že se uživatel nemovité věci stává adresátem vyúčtování vodného a stočného, potažmo výzev k zaplacení záloh na vodné a stočné.
Odběratelská smlouva
Odběratelskou smlouvu je povinen uzavírat vlastník vodovodu či kanalizace s odběratelem. Odběratel není povinen smlouvu uzavřít, avšak bez ní není oprávněn vodovod či kanalizaci využívat. Odběratelská smlouva musí být písemná a má zákonem předepsané obsahové náležitosti, přičemž mnoho z nich je jen informativního charakteru.
20. července 2015
Podpořte projekt Jak na VaK. Stačí poslat dotaz. Stačí o něm říci kolegovi či známému.